Ztracení v realitě

Téma bylo založeno 6. 5. 2023.

Dobrý večer, prosím pomůže mi někdo s výkladem mého dnešního snu? Dnes nad ránem se mi zdál velmi podivný sen, ze kterého mám hodně zvláštní pocit... Byla jsem u svého kadeřníka, ke kterému chodím pravidelně a na chvilku jsem odešla mimo provozovnu na přilehlé náměstí a poté, co jsem se po něm krátce prošla, tak jsem si uvědomila, že vlastně nevím, kde parkuji své auto, kterým jsem ke kadeřníkovi přijela. Napadlo mne, že už snad mám nějaké výpadky paměti, že to je snad počátek Alzheimera... a že asi navštívím svoji praktickou lékařku... Zároveň mne napadlo, že zkusím zkontaktovat policii, jestli by mi mohli být nápomocní s nalezením mého auta... Zajímavé je, že jsem si vybavila perfektně SPZ, kterou si v reálu často nepamatuji, ale vzápětí jsem zjistila, že nemám v kapse svůj telefon... Asi jsem ho nechala v kadeřnictví... Napadlo mne... Šla jsem do něj zpět a když jsem do něj vstoupila, tak tam mne tam přivítal prodavač v pekárně. Kadeřnictví tam žádné nebylo. Šla jsem vedle do druhého vchodu, ale ani tam nebylo... Nikde nebylo... Prostě zmizelo... Pozeptala jsem se kolemjdoucího muže, jestli neví, kde je to kadeřnictví, které tam ještě před chvílí bylo. Nechápal co hledám a řekl, že tam žádné není. Začala jsem se cítit ve stresu. Nechápala jsem, co se to děje. Bez auta, telefonu, bez kabelky, dokladů. Asi jsem začínala vypadat zmateně a vyděšeně, protože se mne ujal jakýsi pán a řekl, že mi pomůže... Stále jsem se nacházela na tom náměstí (Mimochodem to náměstí je poblíž domu, kde jsem strávila podstatnou část svého života.)... Šlo okolo nějaké mladé děvče, holčička, tak kolem 10-12 let a já se jí zeptala, jestli neví, kde je to kadeřnictví na rohu... Řekla, že to tam není už několik let, snad 5 let... Snad víc... Nechápala jsem, co se to děje, vždyť jsem v něm dnes před pár minutami byla... Jakých 5 let proboha!!! Odvážila jsem se jí zeptat, jaké je datum... A to, co mi řekla, byl víc než šok... Bylo o 19 let víc než je současnost... Strašné... Ihned jsem si uvědomila, kolik mi tedy je, že jsem vlastně už skoro seniorka a nechápala jsem, kde jsem celých těch 19 let byla... A také mi bylo v tu chvíli jasné, že už rozhodně nežije moje babička, moji psi... Nevím, co moje máma... Můj přítel... Kde oni jsou a jestli vůbec žijí... Uběhlo dlouhých 19 let... Přemýšlela jsem, jestli mám jít navštívit mámu, bydlí nedaleko toho zmiňovaného náměstí, ale bála jsem se, co bych se třeba dozvěděla... Byla jsem v šoku... Domů jsem to měla daleko... Jiné město... Neměla jsem auto, telefon... Ten pán, co mi nabídl pomoc, tam stále byl a řekl, že mne odveze kam potřebuji, ale upozornil mne, že tam, kde údajně bydlím, už asi bydlet nebudu... Já ho prosila, ať mne hlavně neveze někam do nemocnice, že by mne asi dali rovnou do blázince... Ještě si uvědomuji, že jsem byla na jakési umývárce, že vidím v zrcadle svůj mokrý obličej, že vidím sebe takovou jaká jsem teď v současnosti... Žádnou starou ženu, ženu o 19 let starší... Vůbec ne... Ale neměla jsem líčidla, abych se upravila... Neměla jsem nic... A ještě musím dodat, že vše se odehrávalo v současnosti. Měla jsem na sobě oblečení, kterém teď běžně nosím... Vše ze současnosti... A najednou skok o 19 let... Poradí mi někdo...???? Moc děkuji.