Zmeškaná raketa a Keporkak

Téma bylo založeno 1. 9. 2018.

Tu noc jsem spala ve stanu a zdál se mi zvláštní sen. Pamatuji si ho úplně přesně. Byla jsem v cizím městě, ale pocitově jsem věděla, že jsem v Rusku. Ulice byly prázdné, ale město nebylo ponuré nebo strašidelné. Hrozně jsem spěchala, bála jsem se, že něco nestihnu. Občas jsem i popoběhla a kličkovala jsem ulicemi. Poté jsem proběhla parčíkem a uviděla tribunu a vedle tribuny obrovskou, několika patrovou raketu. Byla to raketa do vesmíru. Zespod se valil bílý dým a já se rozběhla a snažila se ji vidět zblízka. Najednou se ale začala sunout po plošině zpět do země a já k ní nestihla doběhnout. Byla jsem hrozně zoufalá a uřícená. Pak ke mě přistoupil kamarád a řekl mi, že ta raketa bude startovat až zítra, že se nemusím bát. Poté na mě mrkl a já se najednou stala velkou velrybou. Měla jsem dlouhé ploutve a pruhovaný spodek těla - Keporkak. Byla jsem uvízlá na kraji ne moc velké řeky a měla jsem těsně před porodem. Kolem byla spousta lidí, ale nikdo mi nepomohl. Mám pocit, že se hrálo nějaké mistrovství ve fotbale, protože se mi furt někdo snažil vnutit nějaké kartičky fotbalistů a všichni měli barevné šály. Byla jsem zoufalá, snažila jsem se dostat do hlubší vody, abych mohla porodit. Břicho jsem měla celé podřené od kamenů, které trčely z vody. Pomalu jsem se sunula pryč. Najednou jsem se ocitla v oceánu, všude bylo jen modro. Najednou jsem už nebyla velryba, viděla jsem ji před sebou. Keporkak porodil malou velrybu, všude bylo spousta krve. Cítila jsem se unaveně, ale spokojeně.

Chtěla bych dodat, že nejsem matka před porodem, ale teprve 18 letý student, který děti plánuje až za minimálně 8 let, jedním z mých snů je letět do vesmíru a o fotbal se nezajímám.